Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.

Ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu nová pravidla, která usnadní přístup k novým rostlinám odolným vůči klimatickým změnám a škůdcům, poskytujícím vyšší výnosy nebo vyžadujícím menší množství pesticidů. Prostředkem budou geneticky vylepšené plodiny neboli NGT – nové genomové techniky. Nejde o geneticky upravené plodiny (GMO), ale o chirurgicky přesné změny genů pomocí techniky genetických nůžek.

Na pozměněných pravidlech pro nové genomové techniky (NGT) se europarlament a Rada EU předběžně dohodly v prosinci 2025, ve středu 17. června je Evropský parlament schválil. Podle nových pravidel budou rostliny upravené pomocí NGT rozdělené do dvou kategorií.

Rostliny s omezeným počtem a typem změn, které by mohly vzniknout i konvenčním šlechtěním, budou zařazeny do kategorie NGT-1 a bude se s nimi zacházet jako s konvenčními rostlinami.

Všechny ostatní rostliny upravené pomocí NGT budou spadat do kategorie NGT-2 a budou i nadále podléhat stávajícím přísným pravidlům pro GMO, která zahrnují posouzení rizik, povolování, označování, sledovatelnost a možnost členských států upustit od pěstování. Zjednodušeně tato změna otevírá cestu jen pro menší změny, ne pro nějaké divoké genetické experimenty.

Cílem nových pravidel je zvýšit udržitelnost a odolnost evropského potravinářství tím, že se umožní inovace v oblasti udržitelného zemědělství prostřednictvím vývoje a přístupu ke zlepšeným odrůdám rostlin. Ty vzniknou pomocí takzvané genové editace a díky těmto změnám mohou získat vlastnosti, které jsou prospěšné.

Například se stanou odolnějšími vůči suchu nebo horku, nebudou tak zranitelné škůdci, ale také budou poskytovat vyšší výnosy nebo nebudou potřebovat tolik hnojiv a pesticidů. Několik produktů vyrobených z rostlin NGT je již na trhu nebo se nachází v pokročilé fázi vývoje mimo EU, například pšenice s nízkým obsahem lepku, brambory odolné vůči patogenům a kukuřice odolná vůči suchu.

Čeští vědci z Biologického centra Akademie věd ČR odhadují, že do roku 2030 bude na trhu několik stovek NGT plodin, zaměřených na odolnost vůči patogenům a stresu (sucho, zasolení půdy, vyšší teplota), na zvýšení nutriční hodnoty, snížení obsahu alergenů a toxinů nebo na zlepšení výnosů a trvanlivosti.

V České republ