Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.

Na úvod obě ředitelky veřejnoprávních médií uvedly, že aktuální vývoj ohledně těch tuzemských sledují velmi pečlivě, protože se podle nich jedná o zásadní věc.

„Myslím si, že tento trend je v Evropě obecný. To znamená, že roste tlak na veřejnoprávní média, což je opravdu znepokojivé,“ řekla Garbačiauskaité-Budrienéová, podle níž jsou právě tato média pilířem demokracie. S tím souhlasí i Benköová, která doplňuje, že situace v jednotlivých zemích má celoevropský dopad.

Podle šéfky LRT se politici často inspirují navzájem. „Všichni se učí z USA a od prezidenta (Donalda) Trumpa, učí se jeden od druhého. (...) Naši politici se vlastně inspirovali u vlády (Viktora) Orbána v Maďarsku.“

Obě ředitelky se rovněž shodly na tom, že v době škrtů a digitální transformace je potřeba, aby se média veřejné služby měnila a přizpůsobovala se divákovi. „Jejich největší chybou by bylo neměnit se,“ myslí si Benköová. Je důležité mít silné domácí poskytovatele a ne se spoléhat pouze na globální obsah z Číny či USA, doplňuje.

„Určitě bychom měli být kritizováni, protože nás platí občané a ti mají právo vědět, co financují,“ říká šéfka švédského rozhlasu k odpovědnosti veřejnoprávních médií. Rozlišuje však mezi relevantní kritikou a snahou politiků zasáhnout do redakční autonomie, což je podle ní něco zcela odlišného.

S podobnými tlaky na nezávislost má podle Garbačiauskaité-Budrienéové čerstvé zkušenosti právě litevská LRT. Vláda se na veřejnoprávní médium snažila tlačit skrze financování, změny v procesu odvolávání generálního ředitele či skrze dozorčí radu, která na rozdíl od švédského modelu podléhá politizaci, vyjmenovává.

Mezi první náznaky, že médium přichází o svou nezávislost, patří podle ní to, že z instituce odcházejí investigativní novináři. „Diváci najednou neslyší kritiku vlády,“ uvádí příklad. „Když patříte státu, tak jste hlásnou troubou vlády, která je u moci. Pokud jste veřejnou službou, tak sloužíte veřejnosti,“ doplňuje Benköová.

Podle ní je nezbytné mít dlouhodobé a nezávislé financování. Média zároveň musí být vůči veřejnosti i politikům transparentní a vysvětlovat, k čemu jsou prostředky využívány, zdůrazňuje s tím, že „když hovoříme pouze o těch celkových částkách, tak ni